Novinky

Zatímco březnový vývoj naznačoval, že pandemie způsobená virem covid-19 připraví o živnost velké množství podnikatelů, čísla za první polovinu dubna ukazují opak. Bylo ukončeno méně živností než ve stejném období loňského roku. Počet přerušených živností se oproti únoru zvýšil, ale bylo menší množství ukončených, podnikatelé zřejmě vyčkávali, případně byli vedeni obavami, že po registraci na pracovním úřadu nedosáhnou na vládní podporu.

Ve Sbírce zákonů byla dne 13. 2. 2020 publikována první rozsáhlá novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech ve znění pozdějších předpisů (účinnost ke dni 1. 1. 2021). Novela podstatně mění mimo jiného dosavadní právní úpravu týkající se přijímání rozhodnutí valné hromady mimo její zasedání (per rollam), kdy v případě společnosti s ručením omezeným nebude napříště možné změnit zakladatelské právní jednání bez součinnosti notáře.

Firmy nevědí, odkdy se mají řídit novými zákony. Chaos přinesla novela, která měla orientaci v předpisech zjednodušit. nově přijaté zákony by měly vstupovat v účinnost jen dvakrát ročně. To v praxi znamená, že by se novými pravidly museli lidé a firmy řídit vždy jen od 1. ledna a 1. července. Jenže novela, která měla usnadnit orientaci v právním řádu, způsobila chaos. Není totiž jasné, kterých zákonů se týká. Na různý výklad termínů podle právníků zadělala formulace novely sbírkového zákona.

Možnost založit společnost s ručením omezeným s minimální výši vkladu vlastníka do základního kapitálu společnosti preferuje čím dál víc podnikatelů. Podnikatelé pro svoji novou firmu nejčastěji volí základní kapitál ve výši 1 000 nebo 10 000 korun. Popularita firem s nízkým kapitálem je v posledních letech na vzestupu. Zakládat společnosti s ručením omezeným s minimálním kapitálem umožnil zákon o obchodních korporacích platný od roku 2014.

Článek se zabývá situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává do střetu zájmů, tj. jak do střetu dlouhodobého, tak jednorázového, vznikajícího při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací. Obě situace jsou analyzovány jak z hlediska povinností členů orgánů při hrozícím či trvajícím střetu zájmů, tak i z hlediska možností obchodní korporace zabránit střetu zájmů či jeho důsledkům. Zabývá se i zákonem o obchodních korporacích.