Novinky

Insolvenční řízení nemusí vždy znamenat ukončení ekonomické činnosti dlužníka. Ostatně ani prohlášením konkursu, který je v českém prostředí považován za likvidační formu řešení úpadku, automaticky nekončí provoz dlužníkova závodu. Teprve pokud insolvenční správce zhodnotí, že další pokračování provozu by bylo v rozporu se zájmy věřitelů, navrhne insolvenčnímu soudu po vyjádření věřitelského výboru, aby rozhodl o ukončení provozu závodu dlužníka.

Celkové úspory firem, živnostníků a domácností v Česku přesáhly v dubnu 2021 4,3 bilionu korun. Firmy ušetřily za loňský rok o 117 miliard víc a živnostníci o 19 miliard korun víc, než v roce 2019. Letos se ale situace postupně mění – objem úspor živnostníků i podniků za první čtvrtletí mírně klesl. Může to znamenat, že podnikatelům docházejí zdroje a nemají z čeho ušetřit. Od konce února 2020 narostl objem úspor v české ekonomice o neuvěřitelných 499 miliard korun.

Oživit ekonomiku po krizi způsobené pandemií covid-19 a zásadně zmodernizovat české hospodářství má pomoci České republice Národní plán obnovy. Jeho návrh schválila vláda na jednání v pondělí 17. května 2021. Zároveň byl schválen také Národní program reforem ČR 2021. Prostřednictvím Národního fondu obnovy bude Česká republika čerpat finanční prostředky z nově zřízeného fondu EU, tzv. Nástroje pro oživení a odolnost. K dispozici bude téměř 200 miliard korun.

Tuzemské podniky prožily těžký rok s covidem-19. Tvrdě na ně dopadly samotná pandemie i vládní restrikce. Zhruba polovina hledala pro svůj byznys nové cesty, musela měnit strategii, nastartovat nové projekty. Propouštění zaměstnanců se týkalo zejména firem v nejpostiženějších oborech. Pro řadu společností se ale krize naopak stala příležitostí k růstu. Téměř tři pětiny českých podniků zaznamenaly během uplynulého roku propad obratu, nejčastěji kolem 10 procent (20 procent dotázaných).

Česká národní banka bude zřejmě čelit slabšímu růstu domácí ekonomiky pro letošní rok, až povede debatu o zvyšování úrokových sazeb, kterou pravděpodobně zahájí až v srpnu, uvedl v rozhovoru pro Reuters guvernér ČNB Jiří Rusnok. Finanční trhy tipují, že se ČNB stane první centrální bankou v Evropě, která ukončí trend mimořádně uvolněných měnových podmínek, jejž si více než před rokem vynutil nástup pandemie. Forwardové kontrakty započítávají růst sazeb za šest měsíců.